Ač rozpad východního bloku podle očekávání nepřinesl Fukuyamův konec dějin a rozšíření demokracie, možná překvapivě ani dnešní liberálně-demokratické státy nedokázaly potlačit projevy totalitních prvků, které v nich jsou imanentně přítomny. Nevyhovující klasifikace totalitarismu Friedricha a Brzezinského paralelně působí, že jako takové nejsou rozpoznávány, neboť nezapadají do rámce totalitarismu v jeho klasickém chápání. Snad nejzřetelnějším z nich je proměna jazyka, chápaného v Saussurově významu parole.

Jazyk prochází v liberálních demokraciích hlubokými změnami. Tradiční pojmy jsou sémanticky měněny. Nové pojmy jsou vytvářeny. Nevyhovující pojmy jsou tabuizovány. Vnější forma diskursu je měněna a s ní i obsah našich výpovědí. Dochází tak k proměně výroků tradičně vnímaných jako zapovězených a jejich nahrazování jinými. Nezbytným důsledkem tohoto vývoje je proměna hodnotových norem dané společnosti. Zatímco slova jako náboženství či pravda jsou se svými tradičními významy v současném veřejném diskursu nepřípustná, nová, jako homosexualita, se se svými praktickými důsledky prosazují do veřejného diskursu.

Nepřistoupení na takto měněnou promluvu má za následek společenské sankce, které na sebe mohou brát podobu vyloučení z diskursu, nereflektování konkrétní promluvy jako relevantní, či dehonestaci.

Tyto jevy plynoucí z přesvědčení, že ideje některého konkrétního ideologického proudu mají univerzální platnost, znásilňují svobodu ve jménu pravdy hlásané konkrétními skupinami, jež své ideje do veřejného diskursu prosazují weberiánským zneužíváním státního potenciálu. Ideologizací lidských práv zároveň využívají konceptu menšiny k vytváření většiny, upadající do spirály mlčení, nemohoucí zastavit tento úpadek hodnot a svobody. Tocquevillova kritika se tak v důsledku zneužívání současného společenského uspořádání k prosazení domněle oprávněných požadavků menšin opět jeví být oprávněnou.

Se změnou mezinárodně-politickou musí revizí projít i klasická definice totalitarismu. Ten je v dnešních liberálních demokraciích přítomný latentně. O to obtížněji se s ním bojuje.