Škoda Auto se musela pořádně zapotit, než dokázala přesvědčit poslance, aby v jejím zájmu zvedli ruku pro šrotovné a stiskli osudné hlasovací tlačítko.
I prostý selský rozum stačí na jeho odmítnutí.

Šrotovné je výhradní podporou jednoho segmentu průmyslu a diskriminační vůči jeho ostatním částem. Znamená nelegitimní vynakládání daní občanů na podporu automobilového průmyslu, místo aby byla ekonomika opět nastartována snížením daní.

Šrotovné jako populistický nástroj mající za cíl stimulovat ekonomiku je z dlouhodobého a makroekonomického hlediska tragickou chybou. Stát jím zvyšuje výdaje státního rozpočtu a do budoucna se vystavuje riziku propadu příjmů z DPH. Neboť lze předpokládat, že kdo si auto díky šrotovnému koupí dnes, koupil by si ho za čas stejně. Pár desítek tisíc až tak úžasným stimulem není, aby nás přinutil koupit si z rozmaru nové vozítko. A kdo na podobné rozmary má, toho šrotovné beztak nepřesvědčí. A tak stát pouze snižuje své aktuální příjmy, které by v budoucnu beztak, ve zvýšené míře, obdržel. Připravuje se o ně. Připravuje o ně nás.

Kromě tragických následků na ekonomickou rovnováhu a fiskální politiku hrozí šrotovné zvýšit zadlužení domácností, dnes už beztak neúměrně vysoké. Aspoň exekutorské firmy tak budou nabírat nové zaměstnance. Ale až bude šrotovný impulz u konce, potenciálně vzniklá pracovní místa stejně opět zaniknou. Jakákoliv. Zákonem trhu. Zadluženost poroste, neboť na okamžité využití této neočekávané nabídky má dnes málokdo připraven dost velký svazek bankovek pod polštářem. Zřejmě si tak na nové auto bude muset půjčit. Nebo spotřebovat své rezervy. Což se zákonitě projeví v jiných tržních odvětvích. Kdo si půjčí na auto, ten už si nekoupí dovolenou, jazykový kurz, televizi, apod. Stát tak opět socialisticky pouze přerozděluje. V tomto případě poptávku. Zisk se ale nevytváří. Pouze se přesouvá k těm, kteří si jej dokáží vylobbovat.

Nerovnováha na trhu, způsobená zmíněným umělým přesunem poptávky, může v střednědobém horizontu vyústit ve výrazný převis nabídky nad poptávkou v jiných tržních segmentech a v konečném důsledku tak vést až ke krachu určité množiny firem či celých odvětví. Zabránění přirozené katarze trhu navíc vyústí v nevyčištění jeho prostředí a v ponechání dysfunkčních firem v jeho rámci. Toto krizi nejen nezvrátí, ale v dlouhodobé perspektivě může vyvolat i degenerativní konsekvence.

A nakonec, až si všichni potenciální kupci nové auto s podporou šrotovného koupí, se vrátíme tam, kde jsme byli na začátku. Nutnost řešení se pouze o čtvrt až půl roku posune. S tím rozdílem, že automobilkám nasypeme z vlastní kapsy peníze, které jsme chvíli předtím, v mnohem větší míře, státu odvedli na daních.

Nemám zájem o to, aby si díky mým daním Škoda Auto jednorázově připsala vyšší obrat, strana kterou nevolím vyšší volební zisk a stát v němž žiji vyšší rozpočtový deficit.

Ale pokud už to tak má být, budujme aspoň socialismus pořádně. Parafrází Miroslava Kalouska zaveďme pro sklárny tříštné, pro pily pilinné, pro textilky trhovné, pro jídelny zkažné. A pro politiky debilné,…