Štěpné linie společnosti: případová studie

01.12.2009 12:11

Úvod

Praha 6 je z hlediska zkoumání cleavages problematickou obcí. Jedná se o jednu z nejbohatších a největších obcí v ČR a zároveň patřící z hlediska struktury svého obyvatelstva k homogenním. Stranický systém je poměrně stabilní a aktuální otázky či cleavages nemají na jeho strukturu znatelný vliv. Přesto jsou v obci přítomny prvky, které ač nevyvolávají stranická štěpení, skrývají v sobě tento potenciál do budoucna.

V první části textu bude stručně představena zkoumaná obec. V další části budou prezentovány vybrané štěpné linie ve společnosti. Následovat bude stručná charakteristika stranického systému a v závěru budou formulována teze, vyjadřující se k existenci cleavages v obci a jejich projevům.

Charakteristika obce

Městský obvod Praha 6 se skládá ze šesti městských částí,1 které se dále dělí na šestnáct obcí.2 Městská část Praha 6 vykonává přenesenou působnost státní správy pro celé území obvodu Praha 6 s výjimkou městské části Praha 17 - Řepy.3 Celkový počet obyvatel je 135 534,4 což z Prahy 6 činí šestou největší obec v České republice.5 Rozkládá se na 5 934 hektarech.6

Ve srovnání s rokem 1991 je ve sledované oblasti zaznamenán záporný přirozený přírůstek obyvatelstva a v populaci mírně převažují ženy. Průměrný věk obyvatelstva je lehce nad čtyřicet let a pouze necelých deset procent se hlásí k jiné než české národnosti. Dvě třetiny populace je ateistická a kolem dvaceti procent se hlásí k římsko-katolické církvi. Zhruba polovina obyvatel žije v manželském svazku a třetina jako svobodní. Kolem šedesáti procent obyvatel je narozeno ve zkoumané oblasti. Zhruba čtvrtina obyvatelstva disponuje vysokoškolským a polovina středoškolským vzděláním (z toho polovina s maturitou). Ekonomicky aktivních je zhruba padesát pět tisíc obyvatel, přičemž nezaměstnaných je necelých dva a půl tisíce. Více ekonomicky aktivními jsou muži. Pouze kolem pěti procent ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí za prací mimo město.7 Na jedno volné místo připadá 0,7 uchazeče – je tak více pracovních míst nežli zájemců o ně.8

Štěpné linie Prahy 6

Doprava

Parkování

Řešení problematiky „dopravy v klidu“9 v rámci Prahy 6 je jedním z největších problémů souvisejících s dopravou. K vypracování kvalifikovaného systémového řešení byla v září 2004 vypracována „Analýza dopravy v klidu“. Její závěry potvrdily potřebu aktivního řešení této problematiky, přičemž mezi základními nápravnými prvky byly uvedeny zejména výstavba záchytných parkovišť, vyhlášení grantů na vybudování nových parkovacích míst a zejména podzemních garáží. Výše uvedená opatření byly prezentovány na setkání starosty Prahy 6 Tomáše Chalupy (ODS), zástupce starosty Jaroslavy Trnkové (ČSSD) a radního Jiřího Hermanna (KDU-ČSL) se členy petičního výboru Puškinovo náměstí dne 29. června 2005, během něhož byla předána členy petičního výboru petice.10

Tato petice proti výstavbě podzemních garáží na Puškinově náměstí byla podepsána šestnácti sty občany, jejichž zástupci argumentovali zejména neprůkazností nutnosti existence výstavby těchto garáží a možností lepšího vynaložení finanční částky, mající pokrýt jejich výstavbu. Konkrétně požadovali rekultivaci parku, opravu chodníků a hřiště. Starosta Prahy 6 Mgr. Tomáš Chalupa přislíbil, že nebude stavbu garáží prosazovat, pokud se proti ní postaví nadpoloviční většina rezidentů.

V opozici proti petici je reprezentativní průzkum, podle kterého si podzemní garáže přeje přes 80 %obyvatel Prahy 6 z více než dvou tisíc oslovených občanů.11

Budování okruhů

Dle občanů neudržitelná dopravní situace, která se v případě neřešení bude do budoucna zhoršovat, se projevuje zejména ve frontách aut popojíždějících v ucpaných ulicích. Tyto problémy by měly být vyřešeny dostavbou okruhů, a to vnějšího12 a vnitřního13. Tuto variantu řešení prosazuje jak pražský magistrát, tak stát. Pražský okruh má vést tunelem pod Suchdolem a pokračovat přemostěním Vltavy. Městský okruh má začínat u vyústění Strahovského tunelu a pokračovat na Pelc - Tyrolku. Na tyto stavby má navazovat Břevnovská radiála, nacházející se z větší části pod zemí. Většina dopravy má být vedena v tunelech.

Ekologická sdružení však považují vnitřní okruh za potenciální hrozbu zhoršení dopravní situace. Na základě petice s 1500 podpisy proto vyvolaly mimořádné jednání zastupitelstva, které se sešlo 11. listopadu. Podobně tomuto řešení není nakloněna ani radniční opozice. Opoziční zastupitelé a ekologická sdružení požadují zastavení prací a nové průzkumy. Jejich hlavními argumenty jsou negativní dopady na přírodní prostředí a narušení kulturního dědictví města, neboť stavba má vést v blízkosti Hradčan. Zásadním požadavkem sdružení je pak žádost, aby se vnější okruh nestavěl přes Suchdol, nýbrž ve Středních Čechách. Zástupci projektantů a hlavního města, tedy zastánci původního plánu výstavby nicméně zdůrazňují, že stavby budou vedeny v tunelech, zatímco v současnosti automobily například právě v blízkosti Hradu projíždějí po povrchu.

Zastupitelstvo Prahy 6 nakonec schválilo dobudování obou okruhů s požadavkem, aby byl vnější okruh zprovozněn dříve než vnitřní. Při průzkumu, jehož se zúčastnilo 2000 občanů Prahy 6, se ukázalo, že občané obě stavby výrazně podporují, a to v poměru 11:1 pro vnější okruh a 7:2 pro vnitřní. Vnitřní okruh má přitom nejvíc příznivců mezi občany Břevnova a Střešovic, kterých se stavba dotýká nejvíc ze všech.14

Budování tunelů, které tvoří součást okruhů, znamená značný dopad na místní občany, a to na relativně dlouhou dobu, neboť jejich součástí jsou značná dopravní omezení. Zejména pak výstavba tunelu Blanka.15

Železnice

Aktuální štěpnou linii představuje modernizace železniční trati mezi Prahou a Kladnem. Ač je její realizace z důvodu nedostatku financí pozastavena a rozjezd nových projektů je „kvůli napjaté situaci kolem státního rozpočtu“ dle tiskového odboru ministerstva dopravy vládou zakázán, středočeský hejtman David Rath (ČSSD) navrhl projekt přesto realizovat, přičemž výdaje ve výši přes 30 miliard navrhuje o třetinu snížit ustoupením od zahloubení na území Prahy 6. Proti takovému řešení se koalice ODS a SNK–ED, vládnoucí  radnici Prahy 6, ostře ohradila a vyzvala představitele Středočeského kraje, aby neprojektovali na jejím území.

„Praha 6 své stanovisko k budoucí podobě kolejového propojení Kladna s Prahou nezměnila. Jedinou přijatelnou variantou, která vede v délce patnáct kilometrů po území Prahy 6, je úsek pod zemí mezi Letnou a Veleslavínem,“ potvrdil starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa (ODS). Stejné stanovisko zastávají i zastupitelé ČSSD za Prahu 6. „Dlouhodobě prosazujeme tunel mezi Letnou a Veleslavínem jako jedinou variantu a nejsme ochotni připustit jakékoliv zasahování představitelů Středočeského kraje do rozvoje území Prahy 6,“ uvedl René Pekárek, předseda klubu zastupitelů za ČSSD. Protože se však jedná o stavbu zásadního charakteru a protože je projekt pouze pozastaven, nikoli zrušen, budou probíhat další jednání.

Modernizace železniční spojení mezi Kladnem a Prahou je jednou z priorit Prahy 6 zejména z toho důvodu, že modernizace dráhy by ulehčila Praze 6 od vozidel parkujících Středočechů. Dle starosty Prahy 6 Mgr. Tomáš Chalupy je však pro tuto část Prahy prioritou zlepšení celkové dopravní obslužnosti obce.16

Rychlodráha

Protože městská část Praha 6, v čele se starostou, prosazuje komplexní řešení dopravní obslužnosti, městská část nesouhlasí s průběhem zpracování a vyhodnocení srovnávací studie variant metra a rychlodráhy v tomto území.

„Za zodpovědné prověření variant dopravní obsluhy tohoto území a volbu nejvhodnějšího systému považujeme pouze zpracovaný koncept rozvoje veškeré kolejové dopravy v tomto území, tzn. metra, rychlodráhy doplněné tramvajemi a případně autobusovou dopravou,“ prohlásil starosta Prahy 6 Mgr. Tomáš Chalupa (ODS).

Představitelé Prahy 6 se staví proti plánované výstavbě rychlodráhy z toho důvodu, že ač představuje značný zásah do dopravní infrastruktury oblasti, její dopravní obslužnost neřeší, naopak ji může nabourat tím, že jiné linky suplementárních dopravních prostředků zkoncentruje k sobě a tím odvede dopravní prostředky například z Petřin či sídliště Dědina.

Negativní stanovisko občanů s výstavbou rychlodráhy vyjadřuje i občanská petice s více než 15 tisíci podpisy občanů. Ta pramení zejména z obav před důsledky stavby rychlodráhy na obytném území, mající dopad na domy i životní prostředí.17

Stanoviskem Prahy 6 je, že občané by spolu s občany středních Čech měli být primárně obsluhováni prodlouženým metrem. Podle posledních plánů by měla prodloužená trasa metra končit na Dlouhé míli v Ruzyni. Tuto variantu považuje radnice Prahy 6 za nejlepší jak pro své občany, tak pro Středočechy.

Praha 6 se budování rychlodráhy nicméně nebrání v souvislosti s dopravnou obslužností letiště Ruzyně, kde považuje za přínosné, aby cestující měli pluralitu možností dopravy. Rychlovlak by však dle starosty Prahy 6 Mgr. Tomáše Chalupy měl mít návaznost na mezinárodní spoje. K tomu uvádí pochybnosti o tom, zdali „Masarykovo nádraží bez návaznosti na významné spoje jako cílová stanice tato kritéria splňuje. Domníváme se, že cílovou stanicí by mělo být buď Hlavní nádraží nebo nádraží Smíchov či Holešovice. Teprve až se vybere, které z nich je nejvhodnější, bude možné se bavit, kudy a jak tuto cílovou stanici spojit s Ruzyní. Je možné, že nakonec opravdu jako nejvhodnější zvítězí stávající Buštěhradská dráha. Pak ale v žádném případě nesmí jít o řešení, která dosud byla navrhována, tedy dvoukolejná trať na povrchu v řadě míst s tubusem vysokým až dvanáct metrů. Takové řešení je a bude vždy pro Prahu 6 zcela nepřijatelné.“18

Metro

Jednou z otázek, která vyvolávala štěpení společnosti bylo prodloužení trasy A metra z Dejvic. Boj se vedl na různých úrovních a vznikaly kvůli němu mnohá občanská sdružení, petice, odborné komise, měnil se územní plán, schválilo se mnoho usnesení rad i zastupitelstev. V prosinci roku 2009 by se nicméně mělo začít budovat prodloužení trasy z Dejvic do Motola. Poslední překážka v realizaci tohoto projektu padla, když Praha schválila uvolnění financí na výstavbu.19

Bydlení

Dalším zásadním tématem, který vyvolává na území Prahy 6 spory, je otázka bydlení, konkrétně výše nájmů, přicházející jako téma agendy v souvislosti s jejich deregulací.

V současnosti Praha 6 neplánuje na nastávající rok20 jejich zvyšování, avšak připravuje metodiku, která má jejich výši, na základě kvality bytu, upravovat. Dle ní se však budou zvyšovat nájmy pouze u zcela opravených bytů, jichž je dle starosty Mgr. Tomáše Chalupy zhruba třetina.21 Praha 6 vlastní 85 domů, ve kterých je přes 1400 bytů. Kompletně opravených obecních domů je v Praze 6 asi třetina.22

Problematika výše nájmů se opět zaktualizovala na základě petice předložené komunistickým zastupitelem Stanislavem Hejdukem, která požadovala snížení deregulovaných nájmů na úroveň roku 2008. Tato petice však zastupitelstvem nebyla podpořena, ač se v řadě bodů obsažených v petici vedení městské části s občany shodlo.

Petice, pod níž se podepsalo přes 900 občanů Prahy 6 a jejímž iniciátorem bylo Sdružení na ochranu nájemníků, měla jako své vyústění přijetí usnesení, v němž zastupitelé žádají vládu ČR, aby v co nejkratší době předložila návrh zákona o sociálním bydlení.

Signatáři petice uváděli, že současné nájemné v obecních domech je nejméně dvojnásobkem částky potřebné na údržbu domů a že kvalita bydlení neodpovídá ceně stanovené zákonem. Starosta Tomáš Chalupa nicméně odmítl snížit nájemné pro obecní byty na úroveň roku 2008, jak bylo peticí požadováno, v čemž jej podpořila i zastupitelka za SZ Kolínská, která by schválení tohoto požadavku považovala za diskriminační vůči lidem, kteří žijí v domech soukromých vlastníků.23 A to i z toho důvodu, že kdo platí deregulovaný nájem a dostane se do finančních potíží, má možnost v rámci programu deregulace požádat městskou část o finanční podporu. Ta je však poskytována individuálně a ne plošně a nerozlišuje nájemníky bydlící v obecných či soukromých nájmech.24

Odmítnutí požadavků signatářů petice vycházelo také ze skutečnosti, že ve většině případů peníze vybrané na nájemném nestačí na potřebné opravy objektů.25

Životní prostředí

Aktuálním tématem, které štěpí společnost, je životní prostředí. Nejinak je tomu také v Praze 6, kde však tato otázka úzce souvisí s již zmiňovanými problémy spojenými s dopravou. K tomuto starosta Prahy 6 Mgr. Tomáš Chalupa dodává: „Něco jiného tíží občany v Ruzyni, něco jiného v Bubenči. Nájemníky obecních bytů trápí vývoj nájemného, matky s dětmi bojují za více dětských hřišť, a tak bych mohl pokračovat. (…) Když už jsem zmiňoval sídliště Dědinu, mohu doložit na příkladu: pochopitelně citlivou otázkou rekonstrukce celého sídliště byla otázka zeleně. Bohužel, jinak tuto problematiku vidí lidé žijící do třetího patra a jinak lidé žijící od čtvrtého výš. Rázem vznikly dvě zcela rozhádané skupiny občanů s opačnými názory na ten či onen strom. A ať uděláte cokoliv, vždy vznikne jen jeden viník! Radnice...“26

Nicméně problematika životního prostředí je mnohdy příliš častou součástí agendy i z důvodů dezinformací, které šíří nejrůznější lobbyistické skupiny a občanská sdružení, sledující své partikulární zájmy.27

Zhodnocení hlavních problémů Prahy 6, jež mají potenciál vytvářet cleavages

Mezi hlavní problémy Prahy 6, jež mají potenciál vytvářet cleavages, tak lze zařadit především problematiku dopravy, která se zvýšila v souvislosti s budováním nové dopravní infrastruktury v obci, zejména vnějšího a vnitřního okruhu, nastolenou problematikou dopravní obslužnosti a potenciálními řešeními otázky dopravy v klidu.

Další aktuální problém tvoří otázka bydlení, zejména otázka výše nájmů. Posledním závažnějším problémem je ochrana životního prostředí a příjemného prostředí k žití, souvisejícího zejména s existencí, či neexistencí, veřejných statků typu hřišť, parků či zeleně obecně. Nutno však upozornit na skutečnost, že, i v souvislosti s nízkou kriminalitou a její vysokou objasnitelností, je dle dlouhodobého průzkumu Praha 6 mezi veřejností nejpreferovanější a nejbezpečnější pražskou částí.28 Lze tak do jisté míry hodnotit otázky vyvolávající mezi obyvateli obce spory jako ne natolik závažné, aby měly za následek štěpící jednání závažnějšího charakteru. To ukazují i výsledky voleb do místního zastupitelstva, jimž je věnována následující část.

Stranický systém

Volby 2002

Ve volbách do místního zastupitelstva Prahy 6 v roce 2002 sestavilo kandidátní listiny deset subjektů, z toho dva nově vzniklé, a to Evropští demokraté (ED)29 a hnutí Nezávislí pro Prahu (NPP).30 Dalšími kandidujícími byli KDU-ČSL, ODS, Česká pravice, Reformní demokratická strana, Sdružení nezávislých a Strana zelených, KSČM, ČSSD a US-DEU. Kandidovalo celkem 367 kandidátů, přičemž rozdělovaných mandátů bylo 45.

Mandát získalo 6 politických subjektů a to vítězná ODS31 (20 mandátů), Demokraté Jana Kasla (7 mandátů), ČSSD (7 mandátů), KSČM (6 mandátů), KDU-ČSL (3 mandáty) a US-DEU (2 mandáty). Neúspěšnými bylo Sdružení nezávislých a Strana zelených (4,73%), Nezávislí pro Prahu (3.89%), Česká pravice (0,58%) a Reformní demokratická strana (0,44%).32

Ač ODS dosáhla drtivého vítězství a získala o 13 mandátů více než druhé dvě nejsilnější strany, nadpoloviční většinu nezískala a tak nakonec utvořila koalici s ČSSD a KDU-ČSL. Koalice disponovala většinou 30 mandátů. 33

Volby 2006

Ve volbách do místního zastupitelstva Prahy 6 v roce 2006 sestavilo kandidátní listiny sedm subjektů, z nichž neuspěly pouze dva a to KDU-ČSL a SONOB34 se Zelenými.35 Svou pozici znatelně vylepšila ODS, která s 28 mandáty získala nadpoloviční většinu křesel a bylo jí tak umožněno vládnout radnici autonomně. Nicméně vytvořila koalici s SNK-ED, nástupnickým subjektem Demokratů Jana Kasla, který získal 3 mandáty. ČSSD se šesti mandáty ve srovnání s volbami z roku 2002 o jeden mandát přišla, KSČM dokonce o dva, když získala čtyři mandáty. Novou stranou v zastupitelstvu se stala Strana zelených, která získala čtyři mandáty. Kromě nástupnické SNK-ED se jediným novým subjektem účastnícím se voleb stali SONOB se Zelenými, kteří však ve volebním klání neuspěli.36

Zhodnocení volebního vývoje

Na základě dvojice voleb je obtížné tvořit závěry o volebním vývoji a jeho příčinách. V obecné rovině nicméně lze hovořit o posilující se pozici ODS a relativním úbytku hlasů pro levici.

Z hlediska menších stran se ukazuje, že strany nemající celorepublikový dosah mají v této obci malý potenciál k získání mandátů. Jednorázový úspěch Demokratů Jana Kasla lze přičíst jeho osobní popularitě, plynoucí z doby jeho vedení pražského magistrátu, což lze doložit značným počtem preferenčních hlasů pro jeho osobu. Do voleb 2006 však jeho popularita klesla, což hypoteticky může být důsledkem změny názvu kandidujícího subjektu či časového prostoru, hrajícího v popularitě jednotlivců značnou roli.

Zajímavým úkazem je neúspěch lokálních stran a to nejen z hlediska počtu získaných mandátů, ale zejména z hlediska jejich existence, případně kandidatury. V obou volbách lze nalézt pouze dva místní kandidující subjekty, a to Nezávislí pro Prahu a SONOB se Zelenými. Přičemž ani o jednom subjektu nelze hovořit jako o vzniklém primárně kvůli štěpným liniím na Praze 6. Jak se ukazuje, štěpné linie ve společnosti buď nejsou v Praze 6 příliš značné nebo se neprojevují vznikem politických stran.

Aplikabilita cleavages na obec

Klasická typologie Seymoura Martina Lipseta a Steina Rokkana,37 či poněkud odlišná Maxmiliána Strmisky,38 nevyhovují v úplnosti specifickým podmínkám komunální politiky a nemohou v celistvosti obsáhnout štěpné linie, které v tomto prostředí působí.

Praha 6, ač patří mezi obvody s nejvyšším počtem obyvatel a největší rozlohou, je poměrně homogenní. Neexistují zde napětí mezi venkovským a městským obyvatelstvem. Podobně napětí mezi centrem a periferií zde není přítomné. Vzhledem k nízké nezaměstnanosti a přebytku volných míst nelze hovořit o cleavages mezi vlastníky a pracujícími a náboženské napětí rovněž není aktuálním tématem. Analogicky lze hovořit o typologii Maxmiliána Strmisky, snad s výjimkou postmateriální dimenze, projevující se ve zvýšené péči o životní prostředí.

Specifika obecních stranických systémů jsou natolik rozmanitá, že v některých případech lze štěpné linie vysledovat jen velice obtížně. Vznik politických stran na základě štěpení společnosti je sice časté, avšak v žádném případě obecné povahy. Toto hledisko naplňuje právě Praha 6, kde kromě SONOB nevznikla žádná lokální politická strana, reagující na konkrétní problematiku zkoumaného území.

Nicméně výše zmíněné v žádném případě neznamená, že by ve sledované obci nebyly přítomny otázky a problémy, které by její obyvatele nerozdělovaly a neštěpily. Ty jsou však posouvány do veřejného diskurzu zejména prostřednictvím podepisováním peticí a zřizováním občanských sdružení. Těch v obci vzniklo, vzniká a zanikla celá řada a jsou z hlediska radnice reflektovány. Tyto podněty má na starosti zejména kontrolní výbor obce, jehož aktuální předseda René Pekárek k uvedenému uvádí: „Jako příklad bych uvedl podání nájemců týkající se ceny parkovacích stání ve vnitrobloku ulic Na Vlčovce, Šárecká a Mydlářka nebo občanů ze Sedlce na nově budovanou kanalizaci, nebo při realizaci některých dalších staveb. Řešili jsme stížnosti na hluk z provozu Písecké brány, restaurací atp.“39

Srovnatelné hledisko nabízí také starosta Prahy 6 Mgr. Tomáš Chalupa, který uvádí: „Jsem velmi rád, že lidé projevují zájem o své okolí. (...) Přiznám se ale, že nad některými požadavky opravdu kroutím hlavou. Jestliže mám na stole dvě petice se zhruba stejným počtem občanů z Baby, v níž jedni ti co bydlí blíž zřícenině a tedy zhruba kilometr od nejbližší autobusové zastávky volají po bližší autobusové lince, a druzí bydlící blíž Hanspaulce a tedy i blíž autobusu proti tomu protestují, protože nechtějí, aby jim jezdil blízko domu, pak opravdu váhám, zda je to s tou občanskou společností v pořádku. A stejné případy naleznete kdekoli jinde. Ti, co mají auta, kritizují, že není kde zaparkovat, ti co auta nemají, nechtějí budovat parkoviště a nebo alespoň ne tam, co oni bydlí. Všichni zakládají občanská sdružení a tvrdí, že mluví za všechny. To věru není radostný obraz.40

Závěr

Z hlediska struktury obce lze jako potenciální zajímavost v souvislosti se stranickými preferencemi poukázat na rozdělení mezi jednotlivými částmi obce. ODS tak například má tradičně podporu v oblastech Hanspaulka, Ruzyně, Liboc a Vokovice a naopak nejméně v Břevnově; ČSSD na sídlištích Petřiny a Červený vrch a nejméně ve Střešovicích. Praha 6 tak není stranicky proporčně rozdělená, nýbrž v ní existují oblasti tíhnoucí k určitým politickým stranám.41

Lze však obecně konstatovat, že ve sledované obci neexistují cleavages, které by vedly k vytváření nových politických stran či k radikálním transformacím stranických systémů. Praha 6 se jeví jako homogenní celek s ustáleným stranickým systémem, v němž se konflikty řeší primárně občanskými iniciativami, peticemi a zřizováním občanských sdružení či hnutí.

Zdroje

1 Praha 6, Praha 17, Praha – Lysolaje, Praha – Nebušice, Praha – Přední Kopanina, Praha – Suchdol.

2 Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Hradčany, Liboc, Ruzyně, Sedlec, Střešovice, Veleslavín, Vokovice, Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina, Řepy,Sedlec, Suchdol.

3 Český statistický úřad [online]. Praha : ČSÚ, c2009 [cit. 2009-16-11]. Dostupný z WWW:  <http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/1381-09>.

4 Český statistický úřad [online]. Praha : ČSÚ, c2009 [cit. 2009-16-11]. Dostupný z WWW:  <http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/1302-08>.

5 Praha 6 trvá na železnici v tunelu, i když se zatím stavět nebude. Šestka [online]. 2003, roč. 4, č. 5 [cit. 2009-11-23], s. 1-1. Dostupný z WWW: <http://www.sestka.cz/index.php?clanek=318&String=petice>.

6 Český statistický úřad [online]. Praha : ČSÚ, c2009 [cit. 2009-16-11]. Dostupný z WWW:  <http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/1302-08>.

7 Český statistický úřad [online]. Praha : ČSÚ, c2009 [cit. 2009-16-11]. Dostupný z WWW:  <http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/1F7DA7CC16750887C1256F35003F24DA/$File/1100e02b.xls>.

8 Český statistický úřad [online]. Praha : ČSÚ, c2009 [cit. 2009-16-11]. Dostupný z WWW:  <http://www.czso.cz/xa/edicniplan.nsf/kapitola/101302-09-1_pololeti_2009-02>.

9 Termín používaný k označení parkování.

10 Úřad MČ Praha 6 : Stanovisko MČ Praha 6 k řešení dopravy v klidu [online]. Praha 6 : Úřad MČ Praha 6, c1999-2009 [cit. 2009-11-23]. Dostupný z WWW: <http://www.praha6.cz/aktuality/aktualita.php?ID=703&String=>.

11 Lidé podepisují petici proti podzemním garážím, které se nestaví. Šestka [online]. 2007, roč. 3, č. 8 [cit. 2009-11-23]. Dostupný z WWW: <http://www.sestka.cz/index.php?clanek=1673>.

12 Pražský okruh.

13 Městský okruh.

14 Doprava v Praze 6 je aktuální téma. Šestka [online]. 2005, roč. 6, č. 11 [cit. 2009-11-23]. Dostupný z WWW: <http://www.sestka.cz/index.php?clanek=1293>.

15 Otázky a odpovědi [online]. Praha 6 : Úřad MČ Praha 6, c1999-2009 [cit. 2009-11-23]. Dostupný z WWW: <http://www.praha6.cz/otazky/list.php?&Hledani=1&String=Zbyn%ECk+%8Akop%E1n>.

16 Praha 6 trvá na železnici v tunelu, i když se zatím stavět nebude. Šestka [online]. 2009, roč. 10, č. 10 [cit. 2009-11-23]. Dostupný z WWW: < http://www.sestka.cz/index.php?clanek=2419>.

17 Praha 6 trvá na železnici v tunelu, i když se zatím stavět nebude. Šestka [online]. 2003, roč. 4, č. 5 [cit. 2009-11-23]. Dostupný z WWW: <http://www.sestka.cz/index.php?clanek=318&String=petice>.

18 Novoroční rozhovor se starostou Tomášem Chalupou. Šestka [online]. 2006, roč. 7, č. 1 [cit. 2009-11-23]. Dostupný z WWW: <http://www.sestka.cz/index.php?clanek=1321&String=petice>.

19 Slovo Tomáše Chalupy pro Šestku. Šestka [online]. 2009, roč. 10, č. 6 [cit. 2009-11-23]. Dostupný z WWW: <http://www.sestka.cz/index.php?clanek=1321&String=petice>.

20 2010.

21 Nájemné se bude lišit podle toho, jak kvalitní je daný byt. Praha : Tomáš Chalupa, c2009 [cit. 2009-11-25]. Dostupný z WWW: <http://www.tomaschalupa.cz/content/article/detail/id/258>.

22 Zastupitelé jednali o obecních bytech. Šestka [online]. 2009, roč. 10, č. 7 [cit. 2009-11-23]. Dostupný z WWW: <http://www.sestka.cz/index.php?clanek=2363>.

23 Zastupitelé jednali o obecních bytech. Šestka [online]. 2009, roč. 10, č. 7 [cit. 2009-11-23]. Dostupný z WWW: <http://www.sestka.cz/index.php?clanek=2363>.

24 Slovo starosty Tomáše Chalupy pro Šestku. Šestka [online]. 2009, roč. 10, č. 3 [cit. 2009-11-23]. Dostupný z WWW: <http://www.sestka.cz/index.php?clanek=2250>.

25 Zastupitelé jednali o obecních bytech. Šestka [online]. 2009, roč. 10, č. 7 [cit. 2009-11-23]. Dostupný z WWW: <http://www.sestka.cz/index.php?clanek=2363>.

26 Slovo starosty Tomáše Chalupy pro Šestku. Šestka [online]. 2009, roč. 10, č. 1 [cit. 2009-11-23]. Dostupný z WWW: <http://www.sestka.cz/index.php?clanek=2195>.

27 Nájemné se bude lišit podle toho, jak kvalitní je daný byt. Praha : Tomáš Chalupa, c2009 [cit. 2009-11-25]. Dostupný z WWW: <http://www.tomaschalupa.cz/content/article/detail/id/258>.

28 Slovo starosty Tomáše Chalupy pro Šestku. Šestka [online]. 2009, roč. 10, č. 4 [cit. 2009-11-23]. Dostupný z WWW: <http://www.sestka.cz/index.php?clanek=2278>.

29 Kandidující pod názvem Demokraté Jana Kasla.

30 Kronika Prahy 6 – téma: Komunální volby do ZMČ a ZHMP a volby do Senátu Parlamentu ČR v roce 2002 [online]. Praha 6 : Úřad MČ Praha 6, c1999-2009 [cit. 2009-11-23]. Dostupný z WWW: <http://www.praha6.cz/kronika/?Tema=3&Temas=3&RokID=1>.

31 39,92 % hlasů

32 Kronika Prahy 6 – téma: Komunální volby do ZMČ a ZHMP a volby do Senátu Parlamentu ČR v roce 2002 [online]. Praha 6 : Úřad MČ Praha 6, c1999-2009 [cit. 2009-11-23]. Dostupný z WWW: <http://www.praha6.cz/kronika/?Tema=3&Temas=3&RokID=1>.

33 Kronika Prahy 6 – téma: Komunální volby do ZMČ a ZHMP a volby do Senátu Parlamentu ČR v roce 2002 [online]. Praha 6 : Úřad MČ Praha 6, c1999-2009 [cit. 2009-11-23]. Dostupný z WWW: <http://www.praha6.cz/kronika/?Tema=3&Temas=3&RokID=1>.

34 Sdružení ochrany nájemníků a ostatního bydlení.

35 Kandidáti do ZMČ P6 [online]. Praha 6 : Úřad MČ Praha 6, c1999-2009 [cit. 2009-11-23]. Dostupný z WWW: <http://www.praha6.cz/jmena_kandidatu.html>.

36 Výsledky voleb do ZMČ Praha 6 seřazeny podle volebních stran [online]. Praha 6 : Úřad MČ Praha 6, c1999-2009 [cit. 2009-11-23]. Dostupný z WWW: <http://www.praha6.cz/vysledky_strany_zmc.html>.

37 Město x venkov, centrum x periferie, církev x stát, vlastníci x pracující.

38 Dimenze socioekonomická, náboženská, regionální, kulturně-etnická, postmateriální, netolerance, zahraniční politiky.

39 Rozhovor s René Pekárkem předsedou kontrolního výboru. Šestka [online]. 2007, roč. 8, č. 9 [cit. 2009-11-23]. Dostupný z WWW: <http://www.sestka.cz/index.php?clanek=1808&String=petice>.

40 Novoroční rozhovor se starostou Tomášem Chalupou. Šestka [online]. 2006, roč. 7, č. 1 [cit. 2009-11-23]. Dostupný z WWW: <http://www.sestka.cz/index.php?clanek=1321&String=petice>.

41 Kronika Prahy 6 – téma: Komunální volby do ZMČ a ZHMP a volby do Senátu Parlamentu ČR v roce 2002 [online]. Praha 6 : Úřad MČ Praha 6, c1999-2009 [cit. 2009-11-23]. Dostupný z WWW: <http://www.praha6.cz/kronika/?Tema=3&Temas=3&RokID=1>.

Zpět