Zobrazení problematiky médií ve filmu Letec

07.01.2010 11:50

Úvod

Předmětem této práce je zkoumání zobrazení mediální problematiky ve filmu The Aviator, který měl v České republice pod názvem Letec premiéru 10. února 2005.1

V první části práce bude stručně představen film, jeho hlavní představitelé, děj a úspěchy. V následující části bude ve zkratce shrnut život Howarda Hughese, jehož vybranými životními událostmi se film zabývá. Ve třetí části budou rozebrány prvky mediální problematiky, které lze ve filmu nalézt. V závěru budou předložené skutečnosti shrnuty a formulován autorův náhled na film a v něm zobrazenou mediální problematiku.

Film

Film Letec byl natočen režisérem Martinem Scorsesem na základě scénáře Johna Logana. Světovou premiéru měl v New Yorku (USA) 14. prosince 2004.2 Získal pět cen Americké filmové akademie3 a to za nejlepší herečku ve vedlejší roli, kameru, výpravu, kostýmy a střih. Dalších šest nominací v zisk cen neproměnil.4 Hlavní postavy ztvárnili Leonardo DiCaprio (Howard Hughes), Cate Blanchett (Katharine Hepburn - partnerka Howarda Hughese), Kate Beckinsale (Ava Gardner - partnerka Howarda Hughese), John C. Reilly (Noah Ditrich - ekonom Howarda Hughese),  Alec Baldwin (Juan Trippe - zakladatel a ředitel Pan American World Airways) a Alan Alda (Ralph Owen Brewster - senátor).5

Film je souborem vybraných zajímavých událostí života Howarda Hughese. Začíná scénou, kdy je Howard Hughes jako dítě koupán svou matkou, která jej varuje, že není v bezpečí.6 Další část filmu již popisuje problematiku natáčení snímku Pekelní andělé. Dalšími událostmi života Howarda Hughese, o nichž film pojednává, jsou například jeho sblížení s Katharine Hepburn,7 překonávání leteckých rekordů,  nákup letecké společnosti TWA, přijímání a realizování zbrojních zakázek pro vládu USA v průběhu Druhé světové války, rozchod s Katharine Hepburn, konkurenční boje s Pan American World Airways, období depresí, vyšetřování senátní komisí či úspěšný vzlet transportního letadla Hercules. Film končí nastíněním plánů Howarda Hughese na expanzi TWA. Samotný závěr filmu opět ukazuje jeho chronické psychické problémy.

Howard Hughes

Howard Hughes, o jehož životě film primárně pojednává, se narodil 24. prosince 1905 v Dallasu (Texas, USA). Ve svých devatenácti letech osiřel a zdědil otcovu prosperující firmu Hughes Tool Company. Značnou část rodinného majetku, v touze stát se režisérem, investoval do filmového průmyslu. Velkého úspěchu dosáhl roku 1930 snímkem o letcích z První světové války Pekelní andělé (Hell’s Angels). Ve filmovém průmyslu se poté prosazoval převážně jako producent. V roce 1948 koupil společnost RKO Picture.

V roce 1932 jako první člověk na světě obletěl zeměkouli a v roce 1935 dokázal překonat rychlostní rekord v létání, který stanovil na 352 mil za hodinu. Další rekordy v následujících letech přibývaly, mezi jinými například v rychlosti obletu zeměkoule8 nebo rychlosti přeletu nad americkou pevninou9.

V roce 1939 koupil rozhodující podíl v Trans World Airlines, které v roce 1970 doplnil o Air West Airlines, jež přejmenoval na  Hughes Air West. V průběhu Druhé světové války i později jeho společnosti pracovaly pro armádu USA. Jeho výrobky byly využívány například při dobývání Měsíce nebo při satelitních přenosech. Hughes investoval do nemovitostí, půdy, telekomunikací a řady dalších odvětví.

V roce 1946 Hughes kvůli poruše na prototypu letounu XF-II havaroval a stal se závislým na lécích tlumících bolest. Tou dobou se u něj již začaly intenzivně projevovat příznaky jeho duševní choroby. Poslední léta svého života trávil v dobrovolné izolaci a propadal čím dále tím více své nemoci, projevující se zejména fobií z nemocí a nečistoty. Zemřel na selhání ledvin, symbolicky na palubě letadla, 5. dubna 1976.10

Mediální problematika

Film Letec nabízí několik námětů, které jsou vhodným předmětem pro mediální analýzu. V této části se jim budeme hlouběji věnovat. Konkrétně budou předmětem našeho zájmu okolnosti natáčení a přijetí filmů Pekelní andělé a Psanec, scéna mapující nákup kompromitujících fotografií Katharine Hepburn, mediální prvky zobrazené během vyšetřování senátním výborem a filmem prostupující zpravodajské prvky, mající v mnoha případech funkci spojovacího prvku filmových scén či přípravy diváka na ně. V poslední části se budeme věnovat vybraným ukázkám negativního pohledu na média, která se ve filmu opakovaně objevují.

Filmy

Pekelní andělé

Pekelní andělé představovali první velký režisérský úspěch11 Howarda Hughese. Ztvárnění jeho natáčení začíná druhou scénou filmu Letec. V průběhu natáčení se Howard Hughes jako režisér i producent setkával s mnoha problémy, z nichž film Letec zřejmě ukazuje pouze některé.

První prezentovaný problém při výrobě tohoto mediálního produktu byl materiálního rázu. Ačkoli měl Howard Hughes při natáčení filmu k dispozici 24 kamer, což na tehdejší dobu bylo nebývalé množství, byl přesvědčen, že na natáčení bojové scény potřebuje ještě dvě. Tyto bylo obtížné sehnat, neboť Hughes nakoupil veškeré na trhu dostupné kamery a konkurence mu nebyl ochotná pomoci. Slovy „My nemáme ve zvyku pomáhat našim konkurentům“ oslovený představitel MGM Mayer Howarda Hughese odmítl.12

Další prezentovaný problém se týkal technické problematiky. Howard Hughes byl při zkoumání záběrů nespokojen se skutečností, že letadla na plátně vypadala jako pomalá. Došel k závěru, že problém spočívá v absenci statického objektu na pozadí, při jehož existenci by reálná rychlost letadel vynikla. Rozhodl se tedy, že potřebuje mraky.13 Na ty čekal, za asistence meteorologa, 8 měsíců. S tímto čekáním však přicházely zejména finanční problémy. Jeden den natáčecí nečinnosti stál Hughese $5271.14

Třetím signifikantním problémem tohoto mediálního produktu bylo mluvené slovo. To znamenalo revoluci ve filmovém průmyslu. S jeho uvedením skončila celá řada populárních herců.15 Na pozadí tohoto tématu bylo natočeno mnoho filmů.16 Po 2 letech natáčení tak Hughes film Pekelní andělé sice dokončil, ale příchod mluveného slova jej přiměl jej kompletně přetočit, což si k dosavadním dvěma milionům dolarů nákladů vyžádalo dalších 1,7 milionů a další dva roky natáčení.17

Film měl obrovský úspěch, při jeho premiéře bylo v ulicích Hollywoodu půl milionu lidí. Celkem stál rekordní čtyři miliony dolarů.18 Přestože se stal velice úspěšným, Hughes s ním nebyl spokojen a bezprostředně po premiéře svolal své spolupracovníky k jeho dílčímu předělání.19

Ačkoli se dá předpokládat, že výroba tohoto mediálního produktu se potýkala s mnohými dalšími potížemi, tři ztvárněné – materiální, technický a vývojový, společně s finančním – představují zajímavý vhled do této oblasti médií. Další uvidíme na příkladě dalšího filmu, který je v Letci zmíněn.

Psanec

Filmu Psanec se v Letci nedostává takové pozornosti jako filmu Pekelní andělé. Pro zkoumanou oblast médií je zde však zajímavě ztvárněna problematika cenzury. Předmětem sporu, kvůli němuž byl Howard Hughes pohnán před cenzurní komisi,20 byly na tehdejší dobu příliš vyzývavé záběry na poodhalená ňadra herečky Jane Russellové. Právě tyto prvky byly však kromě kovbojské dvojice ústředním motivem filmu a záměrem Howarda Hughese.21

Člen komise Breen ve filmu konstatuje: „...nikdy jsem neviděl nic tak nepřijatelného, jako jsou záběry na ňadra postavy jménem Rio. Skoro polovinu filmu jsou ňadra této dívky (...) nechutně odhalená. Proto jsem usoudil, že tento snímek ocení pouze chlípní jedinci a že by mu dnes neměla Asociace udělit souhlas.“ Howard Hughes se s tímto problémem vyrovná po svém a představí svého meteorologa jako matematika Dr. Ladlowa Bransona z Kolumbijské univerzity, kterého vyzval, aby prokázal, že zkoumané prvky nepřesahují parametry filmů, které Breen v minulosti schválil. Úspěšnost této taktiky není ve filmu zmíněna.22

Kompromitující fotografie

Dalším ve filmu zobrazeným médiem je fotografie. Howard Hughes se rozhodl od novináře jménem Roland odkoupit kompromitující fotografie23 své bývalé přítelkyně Katharine Hepburn, na nichž je zobrazena s další hollywoodskou hvězdou Spencerem Tracym. Roland je odmítal prodat, neboť měly vysokou zpravodajskou hodnotu. Poněvadž byl Spencer Tracy navíc ženatý katolík s třemi dětmi, splňovala zpráva, která by byla s fotografiemi vydána, hned několik zpravodajských hodnot. Podle typologie Rugeové a Galtunga24 například práh pozornosti, jednoznačnost, význam, souznění, překvapení, vztah k elitním osobám, případně další. Roland trval na jejich neprodejnosti, dokud jej Howard Hughes nezačal nepřímo vydírat tím, že nadhodil otázku, zdali Roland nechodí na schůze Komunistické strany. To bylo v období mccarthyismu silné obvinění a tak nakonec Roland přistoupil na cenu deseti tisíc akcií TWA, ač původně požadoval padesát tisíc.25

Vyšetřování senátním výborem

Veřejné slyšení před senátním výborem ve filmu Letec, jež bylo zahájeno 6. srpna 1947 na půdě Senátu,26 poskytuje zajímavou ukázku filmového zachycení mediálního pokrytí zpravodajsky relevantní události. Howard Hughes předstoupil před senátní výbor, jemuž předsedal senátor Brewster, aby byly vyšetřeny jeho aktivity týkající se jeho zakázek pro armádu USA.

Při scénách jsou zdůrazňovány primárně dvě média, respektive mediální nástroje, a sice televize a fotoaparáty. Celý průběh vyšetřování27 je přenášen na televizní obrazovky28 a fotografové neustále zachycují průběh vyšetřování svými fotoaparáty. Zajímavým detailem je znervóznění Howarda Hughese, když je mu povoleno senátorem Brewsterem přednést své prohlášení. Zmíněné znervóznění je zapříčiněno blesky, osvětlovacími zařízeními a zejména kamerami. Lze tak v tomto případě konstatovat negativní vliv přítomnosti médií na psychiku jednotlivce. Howard Hughes nakonec odkládá papír29 a bez poznámek vydává své prohlášení.

Howard Hughes během slyšení pronese větu: „Označil jste mě veřejně v tisku za lháře. Nazval jste mě lhářem a zlodějem, který se obohatil na válce“. Zde je zajímavé, že považuje za důležité, že byl nelichotivými výrazy označen v tisku. Je zjevné a pochopitelné, že medializované tvrzení má větší dopad a dosah a proto Howard Hughes skutečnost, že byl takto označen veřejně, nese s nelibostí, vědom si síly médií.

Zpravodajské spojující či přípravné prvky

Některé přechody mezi scénami filmu jsou tvořeny na způsob zpravodajských relací. Další zpravodajské prvky jsou ve filmu přítomny ve formě televizních či rádiových relací. Celkem jich je v Letci deset. Následuje jejich výčet a stručná charakteristika.

První přechod je mezi scénou v Coconut Groove a scénou ve střižně. Relace pojednává o filmu Pekelní andělé. Další mezi večírkem na oslavu zakončení natáčení filmu v jeho němé podobě a ve střižně v průběhu třetího roku natáčení Pekelných andělů. Velký zpravodajský vstup pojednávající o Pekelných andělech je na začátku scény premiéry filmu. Komplikovaná černobílá reportáž, snad s autentickými dobovými záběry, je ve filmu umístěna za scénu, v níž Katharine Hepburn ošetřuje Howardu Hughesovi zraněnou nohu a pojednává o jeho letu kolem světa v rekordním čase. Toto vše navíc sleduje zakladatel a ředitel Pan American World Airways Juan Trippe na televizní obrazovce ve své kanceláři. Před večírkem bezprostředně následujícím je přítomná další rozhlasová reportáž. Další rádiový vstup překlenuje scénu mezi návštěvou rodinného sídla Hepburnových a záběrem do střižny, kde Howard Hughes představuje svému hlavnímu konstruktérovi Odiemu projekt Hercula. Hercules hraje roli i v další rozhlasové reportáži, která slouží jako přechod mezi jednáním cenzurní komise a prezentací Hercula armádním představitelům. Velká televizní reportáž s primárně technickými podrobnostmi o Herculovi, vedená pochybovačným tónem, potenciálně opět s autentickými dobovými záběry, je umístěna mezi nemocniční scénu s obvázaným Howardem Hughesem ležícím na lůžku a Howardem Hughesem o berlích na letišti. Opět rozhlasové reportáže je použito jako primárního vysvětlení přítomnosti FBI v domě Howarda Hughese a poslední velká rozhlasová reportáž probíhá de facto v průběhu celé scény vzletu Hercula.

Zajímavého prvku zpravodajských reportáží je ve filmu patrně použito, aby mu bylo dodáno na autenticitě a věrohodnosti. Zároveň nepůsobí rušivě, neboť film je de facto reportáží o životě Howarda Hughese a zpravodajské prvky jej tak vhodně doplňují. Navíc tvoří zajímavý a účinný způsob, jak na sebe navázat rozličné scény, které by jinak mohlo být obtížné spojit z toho důvodu, že film pochopitelně mnohé části života Howarda Hughese vynechává.

Ukázky negativního náhledu na média

Rozhovor mezi Katharine Hepburn a Howardem Hughesem

Ve filmu se objevuje několik pro mediální problematiku zajímavých příkladů negativního náhledu na média, novináře a tisk. Tyto příklady nám mohou do určité míry pomoci analyzovat vnímání médií v daném období.

Prvním analyzovaným příkladem je rozhovor mezi Katharine Hepburnovou a Howardem Hughesem v koupelně, když jej Katharine ošetřuje po jeho zřícení po překonání rychlostního rekordu.

KH: Byli tam lidi od tisku?

HH: Jo, pár. Teď všechny obvolávají, posílají telegramy. Co je? Kate?

KH: Och. Jsem slavná více či méně už docela dlouho. A teď, říkám si, jestli víš, co to obnáší.

HH: Jo. V době Pekelných andělů jsem to zažil, jsem zvyklej.

KH: Myslíš? Howarde, my, my nejsme jako ostatní. Na to jsme příliš vyhranění, příliš výstřední. Musíme si dát pozor, abychom k sobě nikoho nepustili, jinak z nás udělají blázny.

HH: Kate! Sem se nedostanou, jsme v bezpečí.

KH: Och, och! (smích) Dostanou se kamkoli. Když se můj bratr zabil, na pohřbu byli fotografové. Oni neznají slušnost.30

Rozhovor poměrně jednoznačně odhaluje obavu před „lidmi od tisku“ a před fotografy, obecně tedy před pracovníky médií. Hodnotí je jako všehoschopné, neslušné infiltrátory, s kapacitou vytvářet image, v tomto konkrétním případě negativní. K tomu přispívá i intonace a mimika, která je zde však v textové formě obtížně vyjádřitelná.

Nevhodné novinářské příchody

Dva další příklady vrhající média do negativního světla shrneme pod jeden celek s názvem „Nevhodné novinářské příchody“. Jedná se o situace, kdy se na scéně objeví reportéři, avšak v kontextu situace jsou jejich přítomnost a vykonávání jejich profese krajně nevhodné.

První situace nastává, když je Howard Hughes při cestě na večeři s jednou ze svých  přítelkyň Avou Gardner napaden svou placenou společnicí Faith Domergueovou. Útok je veden nárazy automobilu do automobilu. V okamžiku kdy se Howard Hughes snaží dostat situaci pod kontrolu se najednou na scéně objeví skupina reportérů a fotografů, kteří začnou situaci zachycovat.31

Druhá situace nastává 7. července 1946, kdy se Howard Hughes při testovacím letu letadla XF-11 zřítil do obydlené části Beverly Hills. S popáleninami na 80% procentech těla a mnoha dalšími vážnými poraněními je náhodným zachráncem vytáhnut z letadla. Poté, co mu sdělí, „Jsem Howard Hughes, letec!“ je vyfocen reportérem, o němž se neví, odkud se objevil.32

Obě scény vykreslují pracovníky médií jako všudypřítomné, objevující se v ty nejnevhodnější okamžiky, kdy si jejich přítomnost nikdo nepřeje.

Vyhrožování médii

Další scénou, která staví média do negativního světla, je příchod zakladatele a ředitele Pan American World Airways Juana Trippa ke střižně, v níž je Howard Hughes v polopříčetném stavu zavřen. Trippe varuje Howarda Hughese před veřejným slyšením senátora Brewstera a naléhá na něj, aby mu prodal TWA. Slovy „Je to veřejná věc. Spousta kamer a novinářů. (...) Možná bychom vás toho měli uchránit“ se jej snaží zlákat k prodeji. Používá tak média jako zastrašujícího prostředku a nástroje persvaze.33

Média jako negativní prostor

Z hlediska problematiky zobrazování médií je zajímavým místem střižna. Je to místnost, kde Howard Hughes tráví při výrobě svých mediálních produktů mnoho času. Proto je zajímavé, že je to právě střižna, kde se, vždy s běžícím filmem jako mediálním produktem v pozadí, odehrávají některé negativní scény.

První z nich nastává, když za Howardem Hughesem, který zkoumá záběry filmu Pekelní andělé, přichází jeho ekonom Noah Ditrich a oznamuje mu, že musí kvůli neutěšené finanční situaci natáčení Pekelných andělů ukončit. Howard Hughes se však tento problém rozhodne řešit hypotékou a zástavami.34

Druhá situace je období nepříčetnosti Howarda Hughese, které tráví osamocen ve střižně. Je nahý, nedbá hygieny, pouští k sobě pouze vybrané osoby, je pronásledován psychickými problémy. Při tom všem sleduje filmy. Mediální prostředí obklopující Howarda Hughese v tomto stavu může mít za cíl negativní vykresleni médií na pozadí nemoci Howarda Hughese.35

Další negativní zobrazení

Jako negativní zobrazení médií lze nepochybně vnímat situaci kolem již zmíněného prodeje kompromitujících fotografií Katharine Hepburnové. Novinář je zde zobrazen jako korupční objekt a navíc jako účastník schůzí Komunistické strany.

Další příklad negativního zobrazení médií opět vzdáleně souvisí s Katharine Hepburnovou. Její exmanžel obtěžuje Howarda Hughese při jeho příjezdu do rodinného sídla Hepburnových neustálým natáčením na ruční kameru. V divákovi může tato scéna navodit dojem, že média jsou všudypřítomná, že se jich nelze zbavit a že nás obtěžují. To je umocněno předešlým poměrně negativním vykreslením osoby kameramana z úst jeho exmanželky Katharine Hepburn.

Posledním do určité míry negativním zobrazením médií je jedna ze závěrečných scén filmu Letec, kdy Juan Tripp po odchodu Howarda Hughese z veřejného slyšení senátora Brewstera konstatuje, že prohrál. Média, v tomto případě televize, se tak stávají poslem špatných zpráv.

Marginálním z výše uvedených ukázek negativního vnímání médii se pak mohou jevit obtíže a nepříjemnosti plynoucí z blesků fotoaparátů a podobných mediálních projevů, které jsou ve filmu zobrazovány jako iritující a obtěžující. Zejména pro osobu Howarda Hughese.

Závěr

Ačkoli film Letec není filmem z novinářského prostředí, mediální prvky jsou v něm hojně zastoupeny. Je v něm, kromě jiného, zmíněna problematika tvorby mediálního produktu,36 korupce mediálních pracovníků,37 role médií na tvorbu veřejného mínění,38 nevhodné chování pracovníků médií při výkonu povolání,39 vliv médií na psychiku jednotlivce,40 strach z médií41 a mnohé další. Zajímavým prvkem filmu je desítka zpravodajských vstupů, majících obvykle sloužit jako spojovací článek mezi scénami. Kromě zmíněných ukázek je třeba uvést také neustálou přítomnost pracovníků médií a jejich pracovních nástrojů v průběhu celého filmu.

Bylo-li uvedeno více příkladů negativního zobrazení médií, je nutné uvést, že v závěru filmu lze nalézt jedno pozitivní a sice, informování o úspěchu letadla Hercules. Jeho vzletu byli přítomni novináři jak na palubě letadla, tak na pevnině a o jeho úspěchu nadšeně informoval v pozadí znějící rozhlas. Nelze tak film hodnotit jako zaměřený proti médiím. Spravedlivým hodnocením bude vnímat ho jako film k médiím kritickým, avšak s jiným primárním zaměřením a navíc schopným ukázat mediální problematiku i v pozitivním světle.

Zdroje

1 Česko-Slovenská filmová databáze. Praha : POMO Media Group, c2001-2009 [cit. 2008-11-26]. Dostupný z WWW: <http://www.csfd.cz/film/71530-letec-aviator-the/?text=136029>.

2 The Internet Movie Database. [USA] : Amazon.com, c1990-2009 [cit. 2008-11-29]. Dostupný z WWW: <http://www.imdb.com/title/tt0338751>.

3 Oscar.

4 Warner video. [USA]: Warner Bros. Entertainment, c2005 [cit. 2008-11-29]. ]. Dostupný z WWW: <http://www.warnervideo.com/theaviatordvd/aviator_site.html>.

5 The Internet Movie Database. [USA] : Amazon.com, c1990-2009 [cit. 2008-11-29]. Dostupný z WWW: <http://www.imdb.com/title/tt0338751>.

6 Chorobný strach z infekcí, nemocí, bakterií, prachu a nečistoty Howarda Hughese provází jak celý film, tak celý život.

7 Časté střídání partnerek bylo jednou z vlastností Howarda Hughese, která byla ve filmu zvýrazněna.

8 Necelé čtyři dny.

9 7 hodin a 28 minut.

10 The Howard Hughes story. [Dallas, USA] : The Howard Hughes Corporation [cit. 2008-11-27]. Dostupný z WWW: <http://www.howardhughes.com/pdfs_hh/allText4.pdf>.

11 The Howard Hughes story. [Dallas, USA] : The Howard Hughes Corporation [cit. 2008-11-27]. Dostupný z WWW: <http://www.howardhughes.com/pdfs_hh/allText4.pdf>.

12 Scéna v podniku Coconut Groove.

13 Scéna ve střižně v prostředí natáčení filmu Pekelní andělé.

14 Scéna v exteriéru v prostředí natáčení filmu Pekelní andělé, při křiku na meteorologa.

15 Například Buster Keton.

16 Za všechny jmenujme například Singin´ in the Rain.

17 Scéna na večírku při oslavách dotočení filmu (jeho němé verze).

18 Scéna před premiérou filmu v ulicích Hollywoodu.

19 Scéna po premiéře, při odchodu ze sálu.

20 Ve filmu uvedeno jako Filmová asociace – Výbor pro cenzuru.

21 Scéna ve střižně při prezentování Hercula.

22 Slyšení před cenzurní komisí.

23 Včetně negativů a při paralelním „hození článku do koše“.

24 Trampota, T. Zpravodajství. Praha : Portál, 2006.

25 Noční scéna na mostě.

26 Datum je zobrazeno před začátkem scény senátního slyšení.

27 Lze soudit, že celé vyšetřování bylo přenášeno televizí a pokrýváno reportážemi.

28 Scéna, kdy zakladatel a ředitel Pan American World Airways Juan Trippe konstatuje, že prohrál.

29 Lze se domnívat, že text prohlášení.

30 Scéna, kdy Katharine Hepburn ošetřuje zraněnou nohu Howarda Hughese.

31 Scéna před restaurací, při schůzce s Avou Gardner.

32 Scéna po havárii s letadlem XF-11.

33 Scéna před střižnou, kde Juan Trippe přesvědčuje Howard Hughese, aby mu prodal TWA.

34 Scéna ve střižně při níž přichází Noah Ditrich.

35 Scéna ve střižně v období nemoci.

36 Filmů Pekelní andělé a Psanec.

37 Prodej kompromitujících fotek Howardu Hughesovi.

38 Například zničená pověst Howarda Hughese vlivem mediálně rozšířených obvinění vynesených senátorem Brewsterem.

39 Fotografování v nevhodných situacích.

40 Například při senátním slyšení.

41 Katahrine Hepburn při ošetřování Howarda Hughese v koupelně.

Zpět